V New Yorku fotit jedině iPhonem - IGLife.cz - Instagram magazín
IGLife.cz – Instagram magazín

Asi nejde jen tak vyrazit si do New Yorku bez očekávání, že budete fotit každou blbost. Na někoho má tohle město mrakodrapů přímo “Alenka v říši divů efekt” a tak se to blesky ze zrcadlovek na ulicích hemží možná častěji než před Mona Lisou v pařížském Louveru. Jenže když máte před sebou dva měsíce a navíc to ani není vaše první návštěva Big Applu, i ty tuny betonu vám poněkud zevšední. K tomu přidejte trochu svěžího vánku od Atlantického oceánu, ze kterého vám mrznou nejen konečky prstů, a z fotoráje je rázem fotopeklo.

I já si tak naivně myslel, jak budu od rána do večera nadšeně běhat všemi těmi uličkami s foťákem v ruce. Od páté Avenue dole na Manhattanu po stopadesátou-a-něco-k-tomu street směrem na sever k Harlemu. Ono podnětů k nějakému pořádnému focení by bylo dost. Čtyři proudy místních žlutých taxíků na každé křižovatce, davy turistů tlačících se do nejslavnějšího Apple Storu na světě (z hygienických důvodů zvažte, zda tohle místo nevyškrtnout z vašeho cestovního wish-listu), zapadající slunce za Empire State Building, rozkvétající Central Park… Jenže pohodlí nakonec stejně zvítězí a foťák odpočívá v batohu. A batoh doma na pokoji.

Když jsem třeba nadšeně vstal v půl šesté ráno (výhoda časového posunu), abych šel fotit východ slunce na Brooklyn Bridge, vystřízlivěl jsem po prvních dvou fotkách. Jestli ve městě v tu chvíli bylo pět stupňů nad nulou, na mostě mohlo bých díky ledovému oceánu o nějakých deset, možná patnáct míň. A vítr takový, že by snad dokázal rozhoupat i ten kamený most. To jsou možná přesně ty chvíle, kdy přivítáte, že máte v kapse iPhone a ne nějakou vykopávku s dvoumegapixelovou čočkou. Bohužel na nic lepšího než párkrát cvaknout a pelášit si to zpět na pevninu to nebylo. Čepice nečepice, rukavice nerukavice, uprostřed Brooklynského mostu získáte docela přesvědčivou představu o tom, jak to asi může vypadat někde na Sibiři. Nebo pro fanoušky Hry o trůny – za zdí.

Ano, všichni známe citáty, že nejlepší foťák je ten, který máme zrovna u sebe. Nebo ten, který je vždy v pohotovosti. A všichni taky víme, že nadšení běhat po městě s kompletní fotovýbavou je nepřímo úměrné době, kterou vás popruh foťáku řeže do krku, ramena, ruky a kdo ví čeho ještě. A tak jsem i já obětoval kvalitu snímků (a to je mimochodem můj Fuji X100 ještě extrémně přenosná hračka) za pohodlí a omezil své focení na sérii tří až pěti pohybů, které jsou zapotřebí k vyndání iPhonu z kapsy, odemknutí displeje a samotnému focení. Moje netrpělivá povaha navíc ocení, že se do editace snímku můžu pustit třeba hned. A tak se zdlouhavé jízdy metrem změnily v docela příjemné sedánky se Snapseedem a VSCO Cam. Sláva iPhonům.

Processed with VSCOcam with k3 preset

Processed with VSCOcam with n1 preset

Processed with VSCOcam with s2 preset

Processed with VSCOcam with k2 preset

Processed with VSCOcam with 8 preset

Processed with VSCOcam with 8 preset

View Comments

There are currently no comments.
Další článek