Zážitky z British Academy Film Awards - IGLife.cz - Instagram magazín
IGLife.cz – Instagram magazín

Londýn je jedno z nejvíce fascinujících měst Evropy. Plné kultury, zajímavých lidí a také tajemných míst. Před nedávnem jsme se s kamarádkou rozhodli tam znovu vyrazit, tenktokrát náš hlavní cíl byly British Academy Film Awards, které jsme chtěli zažít přímo z místa u červeného koberce.

Ono tam zase prší?
Po příletu nás Londýn přivítal svým typickým počasím, nebo ne možná tak typickým doopravdy, ale spíš tak, jak ho spousta lidí očekává. Byla to zatažená obloha, dramatické mraky a zároveň silný déšť. Typická Anglie, běží člověku v hlavě.

Cestou z letiště se ještě Londýn schovával za oponou zamlženýho okna autobusu. Postupně jsme se sunuli směrem do centra k Baker street, kde jsme vešli do druhého Londýna, který se schovává podtím na povrchu. A tím jsme se měli dostat na King’s cross, kde jsme bydleli.

DSC_6865

Ono londýský metro je opravdu zvláštní. S troškou pozornosti v něm člověk vidí další uspěchanej svět. Ona každá stanice má svoje téma podle toho, kde se zrovna nacházíte a taky svoji specifickou atmosféru. Třeba právě u Baker street můžeme nalézt motiv Sherlocka Holmese. King’s cross je střet všemožnejch cest v centru. Můžete nasednou na vlak, metro, autobus. Jezdí tu snad všechno.

DSC_7159

Bezcílné chození
Londýské ulice je jedna dlouhá kapitola sama o sobě, troufám si říct, že ono to procházení jimi bez cíle člověka bude bavit hodiny a hodiny. Každá ulice je trošku jiná, nějaká rušná, nějaká klidná, nějaká veselá, nějaká temná. Plno míst, které člověk může objevovat. Například velice zajímávé místo je Neal’s yard. Je to takové malé náměstíčko, schované mezi budovami a jediné cesty tam jsou dva průchody.

A čím je tak speciální? Svým veselým a až příliš barevným vzhledem, něco tak barevného jen tak někde nenajdete. Není problém tam dojít z Covent Gardens, což je část města, kde jsou ulice plné obchodů a taky je tam poměrně známý Covent Garden Market. Je fajn se tam zajít podívat, občas jsou tam zajímaví pouliční umělci.

DSC_7386

Styl většiny londýských obchodů se velmi líbí, protože většina z nich jsou obchůdky na ulicích a plno z nich je i zajímavě vzhledově ztvárněno a působí už od pohledu velice přijemně. Lidé pracující v obchodech, jsou chodící příklady toho jak by to správně mělo vypadat. Ono jít si po ránu pro čerstvej kroasan je fajn, ale pokud se vás slečna pracující v pekárně zeptá, jak se máte a pak si s vámi povídá, tak je to ještě o něco víc fajn. Nebyla to výjmka toho jednoho místa, bylo to tak snad všude a to mám rád.

Zvláštní je, že jako většina měst nemá Londýn jen jedno žijící centrum, ale přijde mi, jako by žilo ve všech svých koutech. Každá jeho část má svoje vlástní cetrum. Jestli New York nikdy nespí, tak to samé bych řekl i o Londýně. Speciálně večer, kdy ulice začínají ožívat a zaplňovat se lidmy ještě více než ve dne, nezáleží, jestli zase prší nebo ne.

Lidí je všude plno. Člověk si na ty občasné spršky časem zvykne, ostaně mohlo by být zajímavé vidět, co člověku z Londýna běží hlavou, když začne pršet. Prší, nepřší projít se po nábřeží Temže je vždycky super, obzvlášť večer v jemném dešti působí celé město tajemně a chladně. Ta atmosféra mě vždycky dostane.

Z pohledu fotografa je Londýn velmi fotogenické místo, protože skoro každá scéna, která se před vámi zjeví, má něco do sebe a hlavně se pořád něco děje kolem vás. Nalezenete zde klasické historické budovy a všechny ty známé památky, ale i úplně moderní centrum.

Londýnské ulice poskytují plno kontrastů, protože každá je zajímavá trošku něčím jiným. Tím jak jsou neustále živé, tak se vám naskytne plno momentů, které stojí za zachycení a občas nevíte co dříve fotit. Je to město na jehož ulicích potkáte plno lidí, kteří zaujmou. Vysloveně fotografův ráj.

British Academy Film Awards
V neděli před šestou ráno bylo načase vypravit se k Royal Opera House, kde se konalo předávání britských filmových cen. My jsme chtěli být u červeného koberce, až to všechno vypukne. Když jsme dorazili na místo, stála tam už poměrně velká fronta. Čekalo nás asi tak hodinu dlouhé čekání, než jsme se dostali k náramkům, které nám zaručili přístup k červenému koberci.

Měli jsme náramky a od jednoho čekání jsme se přesunuli plynule k dalšímu, kde jsme čekali než nás pustí k červenému koberci. Po něm následovalo třetí a zároveň nejdelší čekání, kdy jsme postávali u červeného koberce až do samotného večera.

DSC_7409

Byla to zajímavá zkušenost vidět přípravy tak velké akce a jak to celé na pozadí funguje. Překvapení bylo, jaká tam panovala atmosféra. Člověk by čekal, že po několika hodinách čekání bude dav už trošku nervózní a nepříjemný, ale opak byl pravodou. Lidé co stáli blízko sebe se seznamovali, povídali si spolu a smáli se. To jsem nečekal.

Slunce zapadlo a večer mohl vypuknout. K červenému koberci začaly postupně přijíždět auta se všemi hosty. Když zrovna přijel někdo slavný, tak nebylo těžké to poznat. Dav začal křičet a tlačit se k zábranám, ale to už k těmhlě akcím prostě patří. Naštěstí nebyl nikdo zbytečně agresivní, ale v jednom uchu stále ještě slyším pištění.

Musím říct, že focení to bylo zábavné, člověk si tak pořádně vyzkoušel focení naslepo nad hlavou a podobné akční kousky. Když se všichni hosté přesunuli do prostor opery, tak to pro nás znamenalo konec a my mohli vyrazit se bloumat večerními ulicemi.

DSC_7442

Zážitků z Londýna je vždycky spousta a už teď vím, že se tam co nejdřív musím vrátit, ideálně na mnohem delší dobu. A pokud jste tam ještě nebyli, tak určitě neváhejte a vypravte se objevovat tohle město. Londýn je úžasný.

View Comments

There are currently no comments.
Další článek